Dvě malé dračice v parku


Holčičky jsem fotila už potřetí a jsou čím dál většími dračicemi. Po hodině jsme byly všechny tak utahané, že jsme se musely uklidit na blízké hriště. Ač bylo celé setkání dynamické, ukřičené a chvílemi i uplakané, výsledek se povedl. Maminka Gábi si sice myslela, že z toho nic nebude, ale opak byl pravdou :).

A tak to často bývá. Že máte pocit, že to nejde, že děti nespolupracují, že je nedohoním, že jsem je přece nemohla stihnout v nějakém rozumném rozpoložení. A představte si, já to často stihnu. O to víc, jste pak překvapení výsledkem. A to mě taky moc baví. S dětma blbnout a hecnout je a ony se pak někdy chytnou.

Tím, že máme čas, tak nemusíme tolik tlačit na pilu. Proto se děti uvolní, dají mi prostor a mohou vzniknout jak fotky "pro babičku", tak ty osobní dokumentární do Vašeho alba.

A proto mám formát Fotosetkání tak ráda. Děti, rodiče i mě totiž baví. 💚